Morfologie tkání

Obsah tohoto materiálu:

Úvodní definice

Tkáň je soubor buněk, které jsou stejného tvaru a mají stejné funkce. Tkáně se dělí na epitelovou, svalovou, pojivou, nervovou a tělní tekutiny (krev, lymfa).

Epitelová tkáň

Je to tkáň, která se skládá z pevně spojených přiléhajících buněk a kryje povrch těla, ale nachází se i uvnitř. Epitelová tkáň se dělí podle tvaru buněk (dlaždicový, kubický, cylindrický), podle vrstev (jednovrstvé, vícevrstevné (např. močový měchýř)) a podle funkce.

Podle funkcí se epitelová tkáň dělí na krycí, řasinkovou, žlázovou, resorpční, respirační a smyslovou. Krycí epitelová tkáň chrání hlouběji uložené tkáně před škodlivými vlivy (na kůži). Řasinková epitelová tkáň obsahuje četné řasinky, které např. čistí vzduch (v nose). Žlázová epitelová tkáň je součástí žláz v těle. Přes resorpční epitelovou tkáň se látky vstřebávají (v tenkém střevě). Respirační epitelová tkáň umožňuje výměnu plynů (na plicích). Smyslová epitelová tkáň obsahuje speciální buňky, které jsou schopné reagovat na změny vnějšího a vnitřního prostředí (na očích).

Řasinkový epitel

Cylindrický víceřadý epitel s řasinkami (růžově) a pohárkovými buňkami (modře)

Od Foetor acetonicus (Vlastní dílo) [CC BY-SA 3.0], prostřednictvím Wikimedia Commons

Svalová tkáň

Základní stavební a funkční jednotkou svalové tkáně jsou svalové buňky. V lidském těle rozlišujeme tři typy svalové tkáně (hladká svalová tkáň, příčně pruhovaná svalová tkáň a srdeční svalovina). Svalová tkáň má možnost se smršťovat a napínat. Smrštění je umožněno přítomností smrštitelných látek bílkovinné povahy (actin a myozin).

Hladká svalová tkáň je tvořena svalovými buňkami protáhlého tvaru. Neovládá se vlastní vůlí člověka (např. žaludek), ale je řízena vegetativními nervy (sympatikus a parasympatikus).

Příčně pruhovaná tkáň je tvořena svalovými buňkami vláknitého tvaru. Základní stavební jednotkou je svalové vlákno, které vzniká z jednojaderných buněk a obsahuje i vícejaderné buňky. Příčně pruhovanou tkáň ovládáme vůlí (např. mimické svaly).

Srdeční svalovina je tvořena buňkami vláknitého tvaru s jedním jádrem uprostřed a jsou propojeny můstky. Neovládáme ho vlastní vůlí, ale činnost je řízena autonomními nervy, které jsou schopné vytvářet vzruchy a šíří se pomocí můstku.

Pro zobrazení celého studijního materiálu je potřeba se přihlásit.